Singapur je velké nové město a zároveň stát s přehledným metrem, klimatizovanými místnostmi a obchodními centry. Snad jako v jediném asijském státě tu na vás nezírají. Strávila jsem tam týden a vím, že žít bych tam nechtěla. Sice je to velké město, ale za přírodou musíte za hranice. Pár parků a botanických zahrad tam mají, ale na delší treky to není.

Sochy byly rozmístěny po celém parku.

Na zábavním ostrově Sentoza mají dokonce pláž, ale písek mají dovezený z Indonésie.

Umělá pláž v Singapuru.

Všude je čisto, což je velmi příjemná změna od zbytku Asie. Je tam hrozný horko a dusno, teplota se drží kolem 32 stupňů, ale zdá se to jako 40.

Snad nejznámější budovou v Singapuru je hotel Marina Bay, který má na střeše bazén ve tvaru lodi. Hoteloví hosté se z výšky můžou koukat na botanickou zahradu a park s nasvícenými květinami.

Marina Bay Hotel

Květiny v noci mění barvy.

Na každé stanici metra je obchodní centrum. Obchody tam mají i některé, co najdeme i v Evropě. Mají tam obchůdky s chlebem, kde si vezmete tác s kleštěma a na něj si nandaváte.

Státní opera, která má tvar durianu.

Ubytování jsem si našla na couchsurfingu a podařilo se mi najít Čecha, který v Singapuru studoval. Přespávala jsem u Pepy v pokoji na koleji na zemi na jeho matraci. Ukázal mi kus města. Šli jsme několikrát na jídlo.

Setkala jsem se s Jany kamarádkou Jennifer a ta mi ukázala další části města, vzala mě do čínské restaurace, do jiných stravovacích courtů, kde mi koupila hrozně moc jídla, abych ochutnala. Jedním z jídel byl rejnok.

Rejnok.